Jdi na obsah Jdi na menu
 

Podzimní vyjížďka na Ještěd 14.11.2010
Byla neděla ráno a sluníčko se začalo drát okny do bytu. Venku krásná promodralá obloha. Když se dostal teploměr na 20 stupňů, rozhodl jsem se, že zajdu za motorkou do garáže. Trochu jsem jí očistil od much a zkusil nastartovat.Obrazek Chytla napoprvé, stále krásně modrá obloha se sluníčkem a tak se oblíkám do kůže a vyrážím směr Stráž p/R ke garáži Jardy H. Po příjezdu s údivem zjišťuji, že Jarda zde není. Tak mu volám, kde se fláká, když je tak pěkně?! Za chvíli doráží celý kulhavý ke garáži. Lákám ho na vyjížďku, ale slyším jen samé výmluvy jak ho bolí noha, že neutáhne motorku a jiné blbosti. No, nenechal se ukecat a tak volám Pavlovi Č. a slyším zase další výmluvy o cestě k rodičům, a tak i z něho nic nebylo. Volám tedy Jardovi D., u kterého je Karel K. se svou motorkou na opravu. Jsou tam a já vyrážím směr Brniště. Po příjezdu vidím napůl rozebranou Karlovu motorku a snahu o zprovoznění klaksonu. Po chvíli vychází z domu manželka Jardy D. a nabízí mi kafe. Ze slušnosti odmítám, ale později jsem zjistil, že jsem udělal chybu, neboť oprava trvala další hodinu. Nakonec se to povedlo a Karlova motorka poprvé zahoukala. Mezi tím mezi nás také dorazila Jana K. Ta byla chytrá a kávu si objednala. Jardova manželka je vůbec velmi hodná a dokonce nám nabízela oběd, ale na ten nebylo čas. ObrazekKluci se pokusili dát opět dohromady rozebranou motorku a plánujeme kam vyrazíme na projížďku. Protože Jana je frajerka a jezdí bez dokladů, poslali jsme ji napřed ať se dovybaví. Jak je známo my jsme slušní motorkáři a motorkářky. S Karlem jsme se dohodli, že zajedeme na Ještěd. Kolem 12,00 hodin tedy odjíždíme od Jardy D. bez něj. Ne že bychom ho s sebou nechtěli, ale hold moc brzo zazimoval motorku k jeho smůle. Jedeme směr Stráž p/R a po chvíli míjíme Janu i s doklady. Počkáme až se otočí za námi a pokračujeme dál. Ve Stráži Karel vyzvedne Ivu a ještě jedou natankovat. Já už natankováno měl a byl jsem řádně připraven na vyjížďku. Tady ještě trochu zaperlila Jana, která natankovala jen na 50 km a my chtěli ujet 100km, ale nakonec to dobře dopadlo a ujela celou cestu bez pomocí lana (i když nikdo z nás ho stejně neměl). Úsporný režim je všude. Po tom všem už konečně jedeme směr Ještěd, přes Osečnou až na samý vrchol, na třech motorkách o čtyřech lidech. Kája si nezapomněl několikrát během jízdy pro radost zatroubit.  Sluníčko krásně hřálo do zad a cesta byla suchá i když v některých místech pod Ještědem, kde nedosáhlo sluníčko byla i mokrá. Všude plno aut, motorek, turistů i lyžařů (kolečkových). Tak se pomalu prokličkováváme až pod vrchol Ještědu. Naštěstí máme zelenou, opatrně jedeme po silnici plné štěrku (asi zde ještě včera byl sníh) až na placené parkoviště 60,- Kč za motorku. ObrazekNa hoře byl vítr jak hrom a tak uděláme pár fotek u dítěte mimozemšťana (nejprve jsme museli vyhnat odrzlé děcka) a potom jdeme do bufetu pro něco na zub a kafe. Paní v bufetu však hlásí, že k jídlu už nic nemají (sežrali nám to všechno turisti) a tak dáváme jen kafe, schovaní před větrem. Když jsme se nabažili pohledů na panoramata, vyrážíme tedy zpět. Mezi těmi lidmi po úzké silnici to šlo docela blbě a museli jsme sakra dát bacha, abychom někomu nepřejeli paty. Ani Jana si nestačila všímat toho srázu po pravé straně a pomalinku jsme se prodrali na cestu bez lidí (ať si chodí po chodníku, turisti jedni). Další zastávka byla v Osečné na náměstí, kde jsme si mohli dát v klidu cígo. Tam nahoře v tom větru bychom si to ani neužili. Potom pokračujeme ke garáži k Jardovi H. Když tam dorazíme, bylo kolem 15,30 hodin a Jarda, místo aby jel s námi, zase leštil tu svou Kawu. Fakt neuvěřitelné. Jana se tady s námi rozloučila a frčela domů. Kája zaparkoval motorku, já jsem dal cígo a pak už jsem taky frčel směr Česká Lípa, když sluníčko už začalo pomalu zapadat. Byla to pěkná vyjížďka, počasí bylo nádherné i v tomto listopadovém dni. Kdo nejel zaváhal.
Foto zde       
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Upřesnění

Pavel, 16. 11. 2010 20:22

Bohužel u mě to nebyla výmluva, ale realita.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA