Jdi na obsah Jdi na menu
 

Pálava 2015

Pálava 4. - 6. 7. 2015  

Den první.

Maxi, Jiřka, Žermen, Vendul, Dygroš, Dygroška, to je část Motoparty co se umí domluvit a vyrazit na výlet. Tentokrát to bylo na Pálavu, trochu inspirováno seriálem Vinaři. Sraz byl v 8.30 hodin na benzince za Mimoní. Odtud jsme pokračovali kolem Mnichova Hradiště, po dálnici za Mladou Boleslav a potom po silnici č. 38 na Nymburk. První zastávka byla v naší oblíbené cukrárně. Bylo docela dost vedro a chtělo to do těla dostat nějaké cukry. Potom jsme jeli dál na Poděbrady, Kolín, Čáslav, Havlíčkův Brod a u Jihlavy jsme najeli na dálnici D1 směr Brno. Než jsme na dálnici vjeli, dali jsme si malou pauzičku. Však každý ví, jak to na dálnici u Brna vypadá. Naštěstí nás čekalo jen 40 km kodrcání. U Velké Bíteše jsme sjeli z dálnice a ve vesnici Kratochvilka jsme zastavili v restauraci na oběd. Po obědě jsme pokračovali dál. Neobešlo se to bez menšího bloudění. Všude byly různé uzavírky a stále se nám měnila naplánovaná trasa. Po menších peripetiích jsme však zdárně dorazili do Pohořelic, kde bylo třeba natankovat. Maxi se snažil strčit „pistoli“ s naftou do nádrže, ale nešlo to. Žermen byl „šikovnější“, má bohužel starší typ motorky. A problém byl na světě. Vypůjčili jsme si bandasku, hadici a začali vypouštět benzín z motorky. Čekali tam „milí lidé“ (byli na to připravení, asi se toto dělo často, špatně označené stojany) a naftu s trochou benzínu odkoupili. Po natankování benzínu hurá dál, směr Pálava. Po E461jsme za chvilku projeli skrz vodní nádrž Nové Mlýny, odbočili doleva a po točitých silničkách jsme přijeli do Pavlova. Penzion Ivka, kde jsme měli domluvené ubytování, byl k nalezení celkem hladce, ovšem ubytování už tak hladké nebylo. Paní majitelka (trochu divná pozn. autora), nám hezky s úsměvem pověděla, že má naše pokoje obsazené, a že nás ubytuje trochu jinde, ale za to v lepším prostředí. No nic, nové ubytování bylo ve vile (mimochodem opravdu pěkné prostředí), jen měla společné sprchy a WC. Měli jsme jedno patro a tam bylo vše jen pro nás, tedy skoro celá vila byla jen pro nás. V přízemí posezení s kuchyňkou a se vším co je třeba, venku s posezením pod stříškou s grilem a motorky hezky u garáže schované za vilou. I když to majitelka myslela dobře, toto se nedělá. Mohla se s námi dopředu domluvit. Však ji to stálo litr mandlovice. Protože bylo třeba ještě něco nakoupit, vyrazili jsme jen v tričkách na motorkách nakoupit do místní večerky. Po nákupu a vybalení jsme spěchali za zábavou. Netrvalo dlouho a pěkný slípek byl nalezen, obsluha taky slušná, jídlo k vínu ještě lepší, prostě pohoda. Co dodat, další dobré vínko ve vile ukončilo o půlnoci krásný slunečný den.

Den druhý.

Ráno opět hic, 30°C a více byla běžná teplota už od brzkého jitra. Po nákupu v marketu a snídani jsme pěšky vyrazili k vodní nádrži Nové Mlýny. Cestou jsme fotili a trochu si prohlédli Pavlov. Zakotvili jsme v kempu a občerstvili se. Potom jsme se prošli po hrázi nádrže, Dygroš a Dygroška se šli vykoupat, ale nevyplatilo se jim to. Ve vodě byly tak ostré kameny, až si dořezali prsty a chodila. Raději jsme se vrátili do vily a oba si poranění vyčistili. Odpoledne jsme si v restauraci dali oběd. Žermen s Vendul se projeli místním parníkem. Úplně jsem zapomněl, že tu mandlovici jsme, mi chlapi, popíjeli průběžně po celý den. Večer byla grilovačka klobás, měšce (specialita Dygrošů) a jiných pochutin. Skvěle jsme si pokecali, vysmáli jsme se na celý rok dopředu a v přehřátých pokojích přečkali druhou a poslední noc.

Den třetí.

Toto ráno už nebylo tak slunečné, dokonce se zatáhlo, že skoro mohlo začít každou chvíli pršet (ale pořád bylo kolem 30°C). Naštěstí se tak nestalo, my zabalili věci a vyrazili na sever. Tentokrát naplánovaná cesta už nám nedovolila zabloudit. Tedy Pavlov – po dálnici na okraj Brna – po D1 až k Velké Bíteši – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod – Čáslav – Kutná Hora – Kolín – Nymburk – Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště – Mimoň a každý domů. Zastávky byly následující. Po sjezdu z dálnice D1 (jen lehce na cigárko), někde u Havlíčkova Brodu u benzínky (kafíčko), v restauraci Na písku (oběd), v naší kavárně, na dálnici u letadla a poslední u benzinky před Mimoní. Popovídali si, jak nám to hezky všechno vyšlo a pak už každý do své garáže.

Závěr: trochu bloudění díky uzavírkám, nádherné slunné počasí, vedro, natankování nafty, vypečení s ubytováním (přežili jsme to), vynikající víno, poznání hezkého pálavského kraje, najeto kolem 640 km.

FOTKY

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA